M. Novák

Ing. Martin Novák

Předseda České unie neslyšících oblastní organizace Praha, odpovídal na vaše dotazy ohledně unie, klubů v unii (šipky, senioři, ohluchlí, joker).

Ing. Martin Novák zavedl v unii přepisování mluveného a následné promítání textu na plátno, aby si jej všichni mohli přečíst. Dalo by se říct "psané tlumočení na obrazovku".

Ptát jste se mohli v březnu 2007. S Ing. Martinem Novákem proběhl vůbec první el. rozhovor na této doméně, za což velmi děkuji, jelikož to byl jakýsi "skok do neprobádaných vod" a vychytali jsme ještě nějaké mušky, co se vloudily při programování.

 

Kráťa

 

hlavní strana rozhovorů

 

autor      Krata
otázka

Je nějaká šance na větší rozšíření psaného tlumočení pro sluchově postižené v České republice?
Používá se přepisování a promítání i jinde ve světě?
Nejsou u nás problémy s diakritikou?
odpověď

Na tuto první otázku jsem optimista. Dneska už je možné si z internetu zdarma stáhnout programy, které umí překládat text do mluveného jazyka a dokonce součástí balíku Microsoft Office je už program na převod nafoceného textu na textový dokument ve Wordu. Něco podobného bude i u psaného tlumočení.
Velmi bych uvítal, kdyby vzniklo technické centrum, kam by si třeba sluchově postižený student zaslal namluvenou přednášku a druhý den by získal přepis tohoto záznamu za přijatelnou cenu. Internet v dnešní podobě už umožnuje rychlé přenosy, takže veškeré vybavení pro on-line překlad může být někde 100 km od místa. Dotyčný jen bude potřebovat mikrofon a zařízení pro zobrazení textu. Mikrofon přenese zvuk do centra překladu a z centra vyjede výstup ve formě textu na speciálním zařízení (může to být i třeba obyčejný mobil umožňující bezdrátové připojení na internet :-)).
Prozatím předpokládám, že v naší organizaci budeme používat rychlopísařku, která bude přepisovat mluvu na text. Už jen tento krok znamená o sobě šanci na rozšíření a využití na jiných místech.
Přesný přehled nemám, ale s určitostí vím a také jsem to viděl na vlastní oči bylo přepisování v Anglii a Holansku. Tam na to mají připravené rychloklávesnice a ty umožňují velmi rychlý a plynulý přepis. V Holansku toto zařízení používají i na přímé přenosy ve fotbalu a když třeba hraje Ajax Amsterdam... tak to je krásná podívaná s okamžitých přehledem informací, co se právě děje, kdo hraje... a divák má o to větší :-) na tváři.
Problém s diakratikou ? Na tuto otázku neznám přesnou odpověď, ale domnívám se, že by to němělo být překážkou. Je samozřejmností, že se českou diakratikou rozšiřuje počet písmenek oproti anglické diakratice a o to je to pak složitější.
autor      Jana Mrázová
otázka

Kolik má ČUN oblastních organizací a ve kterých městech? není nějaká u Kolína?
odpověď

Česká unie neslyšících má celkem šest oblastních organizací včetně ústředí podrobnosti najdete zde: http://www.cun.cz/index.php?stranka=kontakty . Každá oblastní organizace má přidaná slova "oblastní organizace" a název města ve kterém sídlí, např. Česká unie neslyšících, oblastní organizace Praha (ve zkratce ČUN Praha), Česká unie neslyšících oblastní organizace Ostrava (ve zkratce ČUN Ostrava) a ústředí se rozumí jako Česká unie neslyšících (ve zkratce jako ČUN nebo ČUN ústředí).
U Kolína bohužel žádnou pobočku ČUN nemá, ale oblastní organizace Praha má hodně členů a klientů právě z této oblasti. Z Kolína na Masarykovo nádraží v Praze jezdí pravidelně hodně vlakových spojů, takže časově to jde :-).
autor      Merlin
otázka

Existují pro češtinu ony speciální rychloklávesnice?
odpověď

Pokud vím, tak neexistují. Není to levná záležitost a ve světě k tomu mají jen pár prototypů. Něco podobného je také přístroj VELOTYPE, který zakoupila Česká televize na skryté titulky, ale kvůli problémům, že neobsahovala českou klávesnici se to vše zastavilo.
autor      Isidora
otázka

Dobrý den, zajímá mě, jak vidíte budoucnost, další vývoj neslyšících u nás? Je ve vašich představách nějaký bod, který je pro vývoj důležitý, nezbytný a přitom je zádrhelem?
odpověď

Toť velmí zajímavá základní otázka. Vývoj vidím optimicticky, každý den je tomu vše o krůček dál, ale jde to pomalu.
Startovním bodem je přístup k jakémukoliv vzdělání a to pro všechny sluchově postižené. Přístup k plnohodnotným informacím. Mít právo získávat informace ve svém vlastním jazyce a to jak v podobě psaného českého jazyka, znakového jazyka tak i mluveného českého jazyka (s pomalou čitelnou mluvou...). Nešetřit na tom!
Pak si najít práci o které sní a která mu bude koníčkem. A pak ve stáří vzpomínat na krásná léta :-).
autor      merlouska
otázka

Mě by docela zajímalo, jestli je psané tlumočení z hlediska poskytování tlumočnických služeb na stejné úrovni jako tlumočení např. do ZJ, anebo jestli je to stále něco "extra" a je to poskytováno jen výjimečně?
Používá se psané tlumočení jen při akcích v ČUN, nebo už se rozšířilo i jinam?
odpověď

Otázka psaného tlumočení je především technický problém. Pokud se tlumočící osoba pohybuje z místa na místo při tlumočení, nemůže s sebou tahat tak velký přístroj. Tlumočení "na papír" se v rámci tlumočnických služeb již poskytuje a rovněž je možné například využít menších zařízení jako mobil a zapisovat zprávu jako SMSku.
Zda se používá psané tlumočení jen při akcích v ČUN? To opravdu nevím.
autor      LiSlanská
otázka

Je možné požádat VŠ elektrotechnickou o spoluprácina vytvoření nového přenosného přístroje k tlumočení na plátno, které by bylo možno vozit sebou, jako malý přístroj na různé akce. Určitě by se to hodilo na delší rekondice SP a ohluchlé i neslyšící kteří mají bohatou slovní zásobu. Je možné požádat VŠ o spolupráci? Pokud se nemýlím, tak mnohé technické požadavky se dávají jako úkol ke zpracování vysoškolákům jako součást studia. A někde je vyřešení různých
technických problémů u VŠ úspěšné.



odpověď

Takovéto projekty již probíhají už na třech universitách, možná i další se připojily. Vloni již Plzeňská universita předvedla v oblastní organizaci Praha, plně automatizované překládání mluvy na titulky hokejový zápas a také pak proslov v parlamentu České republiky. Je třeba nejdříve vyřešit problematiku převodu mluvy a teprve pak řešit zmenšování přístroje.
autor      Sissy
otázka

Těch organizací pro sluchově postižené je nějak moc. Nedivím se však tomu.
Jen by mne zajímalo, zda není tajemství, kolik je v nich asi tak funkcionářů , kteří to mají jako pracovní poměr - tedy placené a kolik je neplacených dobrovolníků.
A kdo má tu výsadu nebo kde se vlastně rozdělují příspěvky ze státního rozpočtu pro jednotlivé organizace?
odpověď

Doba placení pracovních poměrů funkcionářů ze státního rozpočtu, tedy většinou dotací, pro jednotlivé neziskové organizace už více jak pět let neexistuje a pokud takový pracovní poměr existuje, musí být hrazen z jiných zdrojů. Proto z toho důvodu musí mít člověk ještě jiné pracovní zaměření nebo pracuje jako dobrovolník.
Každá organizace má možnost se zúčastňovat dotačního řízení, podat vlastní projekt a pokud má úspěch, pak může na základě toho projektu realizovat svůj cíl.
autor      Isidora
otázka

Jeste bych chtela reagovat v souvislosti s mym predchozim dotazem. Nemyslite, ze prece jen se vzdelavani neslysicich posunulo o hodne vyse a pritom, aby byli neslysici radi za to, co maji, tak teto moznosti nevyuzivaji? Ja to takhle vidim, clovek by mel byt rad za kazdou moznost a vyuzit ji.
odpověď

Souhlasím s Váma, ve vzdělání se hodně pokročilo. Je třeba ty lidi motivovat, aby této možnosti využili. Je třeba jim dokázat, že to vzdělání se mnohonásobně vrátí. Je třeba se snažit odbourávat bariéry v zaměstnání a ukázat, že sluchově postižený může pracovat tam a tam. Zrovna nedávno jsem řešil případ, kdy nechtěli přijmout zaměstnance ze zdravotního důvodu. Dotyčný to chtěl vzdát, přitom stačilo mu jen pomoci napsat protest a vše vysvětlit a bariéra padla. A není to jediný případ.
Moc hezké vzpomínky mám z Anglie, kde se sluchově postižení prosadili i na místech, kde by to nikdo nečekal. Přitom u nás už takové podmínky jsou, jen je třeba je využít. Ale pořád se tu projevuje strach a historie.
autor      Sissy
otázka

Co jsou ony jiné zdroje, které hradí pracovní (nevěřím, že ojedinělé) poměry?
Jsou lidé, kteří rozhodují v oněch dotačních řízeních, nějak voleni či někým určováni?
odpověď

Nevěříte ? Přesto je to skutečnost. Jinými zdroji můžou být příjmy z jiných činností, pokud organizace nějaké má.
Kdo rozhoduje o dotacích? Především lidé, které sami volíte ve volbách. Takže je určuje každý občan České republiky. Dotační programy vyhlašují pak jednotlivá ministerstva, vláda apod.
autor      Sissy
otázka

Dodatečně jsem se dozvěděla, že jsem svou otázku položila špatně.
Je prý velký rozdíl mezi placenými zaměstnanci a dobrovolnými funkcionáři.
Prý bylo před rokem 1989 na tehdejším Svazu invalidů SP pouhých 5 zaměstnanců, nyní už je to přes 50 lidí. Co všechno asi dělají?
odpověď

Dobu Svazu invalidů SP jsem přímo nezažil, navíc Svaz invalidů se snad už rozpadnul ne? A vznikly tak nástupnické organizace jako SNN atd. Na tuto otázku bohužel neodpovím.
autor      Isidora
otázka

Jestli jeste muzu :-) Vytvarite konkretne Vy motivacni prostredi a podminky pro neslysici? Dekuji. Vite, tato problematika me velmi zajima a myslim si, ze neni dostatecne prezkoumana. Podle me se prezentuje dosti nevhodnym zpusobem, spis si myslim, ze to neslysicim skodi, nez aby jim to pomahalo posunout se dale. A skodi si sami neslysici, tot muj nazor.
odpověď

Souhlasím s Vaším názorem. Zda vytvářím motivační prostředí, to musí posoudit někdo jiný... Myslím si, že už je tu spousta lidí, kteří se snaží tu motivaci vytvářet, projeví se to až mnohem později.
autor      sLuníško
otázka

Dobrý den pane Nováku, jste velmi optimista, máte zkušenosti, byl jste v Anglii (existuje tam mutlikulturní deaf), potěšilo mě to a líbíte se mi. Ale chtěl bych se zeptat, o dnešní situaci a myslím si, že jde o hlavním zdroji a první krůček u nás. Takže, 1. Jak by měla u nás v Česku vyvíjet kulturu Neslyšících (vč. menšin, znakový jazyk) a zároveň připojit se slyšícím světem? 2. Každá organizace, projekty, kluby mají vlastní sídlo, málokdekdo se připojují, ačkoli jsme v malém zemi. Myslíte si, že by mohla být jedna "hlavní" či "první" organizace v ČR (nebo lépe "druhá" v Praze, když jsou tolik organizací), informační služby, "velký" klub pro pro Neslyšící (mladí studenti, senioři,...) a kontakty s Evropskou organizaci? A poslední, napište nám prosím vzkaz pro radu, pro nejlepší aj. Děkuji a přeji Vám hodně úspěchů a podpor pro Neslyšící. sLuníško :-)
odpověď

1)Především je třeba kulturu Neslyšících prezentovat. Nedávný průzkum STEM potvrdil malý zájem veřejnosti o tuto problematiku a taky špatnou medializaci této problematiky.

2) Zastáncem centrálního řízení nejsem, ale zase není dobré když je vše rozdrobené sem tam. Je to otázka především dobré spolupráce s ostatníma a ne příliš složitého řízení. Dobrou spoluprácí se pak nevytváří tolik samostatných organizací.
autor      Sissy
otázka

Na tyhle otázky nemusíte odpovídat veřejně, stejně se nic nedozvíme.
Jiné zdroje jsou podle vás jiné činnosti, ale co konkrétně? Obchodování, investování, sponzorské příspěvky...?
A hlavně mne pobavilo toto: Moc hezké vzpomínky mám z Anglie, kde se sluchově postižení prosadili i na místech, kde by to nikdo nečekal.
Co konkrétně?
V mé fantazii je to třeba že hrajou v Londýnské filharmonii, zatímco v té české by si nevrzli ani náhodou.
odpověď

Ano i tohle jsou jiné zdroje více by se dalo zjistit z analýzy neziskových organizací, je to asi 30 stran. Ale pokud se mi podaří najít odkaz, tak vám to pošlu.
To jste to pobavení asi pochopila špatně, neměl jsem toto namysli, ale jestli myslíte z legrace zrovna filharmonii, tak se nedivte ani tomu. V Japonsku se jedna dívka s úplnou hluchotou naučila hrát na konzervatoři na klavír a dodneška hraje i v orchestrech. BBC o tom natočila překrásný film, jen je škoda, že to kvůli autorským právům nemůže pustit i česká televize v rámci TKN.
autor      Ellis
otázka

Pro dlouhodobou nepřítomnost v Praze jsem chtěla zaplatit členské příspěvky ČUN za rok 2007 prostřednictvím druhé osoby.
Toto bylo p. Lincovou striktně zamítnuto - jelikož nebyl k dispozici můj členský průkaz.
Jakým způsobem vedete evidenci placení členských příspěvků, že bez členského průkazu není možné placení uskutečnit? Razítko o zaplacení je přece možno dodatečně doplnit!
odpověď

Evidence členů musí být vpořádku! Do členského průkazu se musí dát razítko a zároveň v naší evidenci musí být podpis dotyčné osoby (pokud vám k tomu kolega dá zplnomocnění, není to problém).
Dodatečně doplnit... mnohokrát se stalo, že někteří členové sami, když neměli průkazku, tak to pak šli zaplatit ještě jednou a pak v evidenci to dělalo dualitu při naší kontrole, přidělává to pak práci. Prosím neberte to nějak špatně, ale jako snahu o pořádek.
autor      Skorobabka
otázka

Dobrý den, mám dvě širší dotazy:1./na stránkách http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zdravotne-postizeni-prijdou-o-servis_6054.html, stojí mimo jiné, že během 4 let se navýšil objem peněz na platy Neziskových org a Občanských sdružení v rámci Organizace zdravotně postižených.2./Jak je to po právní stránce,když mluvené slovo-přednáška se nahraje a pak přeloží na čtené,je třeba s přednášejícím se napřed dohodnout?Vždyť je autorem přednášek..Děkuji za odpověd a Vámi úžasnou předloženou možnost tlumočení do psaného...
odpověď

Odpověď na první otázku:
1) Musíte počítat s tím, že pokud se nemýlím v roce 2003 stala Česká republika členem EU a tím se otevřely brány přístupu k evropským fondům a současně se navýšil objem peněz v neziskových organizacích. Také byl dost velký problém tyto peníze čerpat, neboť pravidla čerpání jsou poměrně dost přísná. Je faktem, že vznikly nová pracovní místa, ale organizace, které nečerpají z EU fondů, tak tam se objem peněz asi nezměnil, přesná čísla neznám.

2) To snad nebude problém, je to s jeho vědomím a navíc to má hlavně sloužit těm kteří to potřebují. Také je dost odlišný připravený text a mluvený projev (přednášející z připaveného textu vybírá hlavně to nejdůležitější). Pokud si přednášející připraví materiály na přednášku, tak při přeložení mluveného projevu, jsou všechny typické rysy mluveného projevu patrné v psané podobě.
autor      Ellis
otázka

Jak se komunikuje se SP osobami v zemích EU - mají to státní úředníci nějak ve služebním zákoně upřesněno? Graficky komunikovat pomocí PC s osobami s vadami sluchu považuji jako nanejvýš žádoucí zavést do služ. zákona stát. úředníků.
odpověď

Nic takového ve služebním zákoně není. Jakákoliv snaha motivovat státní úředníky k lepší komunikaci s osobami SP je vítána. Já si myslím, že to není otázka zákona, služebního poměru ale otázka přístupu slyšícího k sluchově postiženému. Jde o to aby slyšící měl dostatečné informace, jak se v takových situacích zachovat a nejenom na této straně, i sluchově postižený by měl umět se v té situaci orientovat.
Třeba když někdo přijde někam na přepážku, tak první reakce musí vyjít od toho sluchově postiženého, musí naznačit, že má komunikační problém. Zase na druhé straně by člověk měl v takových situacích mít připravený papír, cokoliv je potřebné ke komunikaci.
autor      Ellis
otázka

Jsou SP občané různých zemí EU důsledně organizováni podle sluchových vad a druhu komunikace?

Optimáním se jeví (podle současného stavu u nás) striktní rozlišení podle naplňování potřeb jednotlivých skupin na:
a) sdružení nedoslýchavých/ohluchlých - komunikace běžná pomocí odezírání ev.grafickým tlumočením
b) sdružení neslyšících - komunikace prostřednictvím tlumočníků
odpověď

Já bych ty skupiny nedělil podle naplňování potřeb, ale podle schopnosti toho člověka ten sluch využít s nejlepší pomůckou, která tomu člověku kompenzuje ztrátu na:
a) nedoslýchaví (slyší zvuk,ale už mají problém s rozeznáním zvuku)
b) s praktickou hluchotou (slyší zvuk, nerozeznají zvuk)
c) s úplnou hluchotou (neslyší zvuk, nerozeznají zvuk)


a pak podle toho jakou komunikaci preferují:
a) český mluvený jazyk
- potřebuje visualizátora českého artikulovaného mluveného jazyka/českého mluveného jazyka
b)český psaný jazyk
- potřebuje transscriptora český psaný jazyk/český mluvený jazyk
c) český znakový jazyk
- potřebuje tlumočníka český mluvený jazyk x český psaný jazyk/český znakový jazyk

Pojem "grafické" tlumočení bych nepoužíval, spíše než grafické by se hodilo "textové".
autor      krata
otázka

Nebude letos unie pořádat nějaké kurzy odezírání?
odpověď

Je to dost časté téma, bohužel ani já a další, kdo pracují v organizaci s kurzy odezírání nemá zkušenosti. Domnívám se, že by toto mělo pořádat a především poskytovat specializované logopedické pracoviště. Unie může poskytnout zázemí, ale vše by mělo být organizováno již zmíněným pracovištěm. Nový sociální zákon č.108/2006 Sb. umožňuje nově poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízení. Je to novinka, která by se vtomto případě dala využít.
nahoru