web se sluchovým postižením

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Zamyšlení nad knihou Evy Liberdové „Slyšet život"

Přišla mi reakce na knihu Mgr. Evy Liberdové od PetraD se kterým jsem se domluvil, že ji zveřejníme jako článek na tomto webu.

Ladislav Kratochvíl

     Slyšet život

Vyšlo v nakladatelství Computer Press, a.s. Brno v roce 2010



Před nedávnem vyšla kniha Mgr. Evy Liberdové pod názvem Slyšet život. Se zájmem jsem si ji přečetl a mohu ji plně doporučit dalším čtenářům. Ne coby literární kritik, ale jako uživatel sluchové protézy, tzv. kochleárního implantátu (KI) , o kterém autorka ve své knize píše. Ten jí totiž znovu umožnil „slyšet život" kolem sebe.

Eva Liberdová se narodila jako slyšící, proto se naučila mluvit a vnímat akusticky své okolí. Postupně však sluch ztrácela, až v 15 letech úplně ohluchla. Ani silná sluchadla jí nedokázala pomoci, náhle bylo kolem ní ticho. Pro člověka, který si zvykl „slyšet život" je tato situace nepředstavitelnou ránou. Pro mladého člověka, který má celý život před sebou, je to dvojnásobná rána.

Proto se autorka v roce 1997 – dva roky po ohluchnutí – rozhodla pro operaci. V narkóze jí lékař- specialista voperoval do vnitřního ucha elektrodu a pod kůži umístil přijímač kochleárního implantátu. Jako vnější část kochleárního implantátu dostala řečový procesor Nucleus 22 Sprint od firmy Cochlear.

O těchto technických záležitostech ale Eva Liberdová píše jen okrajově. Její kniha se především věnuje tomu, co prožila po operaci a po prvním oživení této sluchové protézy. Chronologicky si všímá úspěchů i dílčích neúspěchů během zvykání se na novou techniku. Ani po roce, ani po dvou letech ještě s kochleárním implantátem neslyšela všechno ke své spokojenosti. Ale její sluchová situace se stále zlepšovala . Hlášení v pražském metru, desky Wabiho Daňka, projev ve školním rozhlasu jí najednou znovu vrátily do víru života, který opět začala slyšet. Vystudovala vysokou školu. Svůj vztah ke kochleárnímu implantátu vyjádřila po 13 letech od operace slovy: „Lituji jediného, že jsem KI nedostala už jako malá, mnohem dřív bych – slyšela život".

Autorka v úvodu knihy připomíná, že každý člověk si na kochleární implantát zvyká individuálně a uvádí, že popisované etapy jsou její cestou k tomu, jak začala znovu slyšet. Sám jsem těmito etapami prošel taky. Důležitost intenzivního tréninku, trpělivost a každodenní nošení KI jako předpoklad úspěchu musím jen potvrdit.

Protože je možné, že se kniha Evy Liberdové dostane i do rukou čtenářů, kteří se dosud s žádným jiným uživatelem kochleárního implantátu nesetkali, považuji ze důležité upozornit na to, že je třeba rozlišit, za jakých okolností kdo ztratil sluch, jak rychle po ohluchnutí dostal kochleární implantát a taky v kterém roce proběhla operace – technika jde kupředu mílovými kroky.

Proto bych rád připojil pár řádek o tom, co ovlivnilo mou cestu. Ohluchnul jsem náhle krátce po padesátce. Do té doby jsem slyšel v podstatě normálně, sluchadla jsem nepoužíval. Kochleární implantát jsem dostal půl roku po ohluchnutí. Můj sluchový nerv byl v pořádku, jak lékaři zjistili při speciálním předoperačním vyšetření . Operace proběhla v roce 2007, tedy o 10 let později než u Evy Liberdové. Závěsný řečový procesor, který používám, obsahuje v současné době nejmodernější dostupnou digitální techniku.

Slyšet a rozumět jsem začal hned po prvním nastavení procesoru, v mém případě 4 týdny po operaci. Zhruba za půl roku jsem už bezpečně rozeznával vetšinu zvuků kolem sebe a rozuměl většině lidí, pokud mluvili směrem ke mě a v pozadí nebyl přílišný hluk. Tím, že jsem si okolní zvuky z doby před ohluchnutím ještě dobře pamatoval (ohluchlý člověk pomalu ale jistě zvuky zapomíná), jsem si je s kochleárním implantátem musel pouze znovu vybavovat, ale nemusel se je učit. Zhruba rok po operaci jsem začal být s KI spokojený. Do té doby musel technik můj procesor asi desetkrát nastavovat.

Na rozdíl od Evy Liberdové, jejíž řečový procesor u KI rok po operaci přestal z technických důvodů fungovat a ona byla několik týdnů naprosto hluchá než dostala nový, můj KI nikdy nezazlobil a funguje bezporuchově dodnes. Díky dokonalejšímu servisu dnes nikdo nemusí být znovu „hluchý" déle než 1–2 dny, do doby než je mu zapůjčen náhradní procesor.

Teď  – skoro tři roky po ohluchnutí – slyším s KI prakticky „skoro jako dřív". Na slůvko „skoro" kladu důraz. Ani mně kochleární implantát nevrátil sluch úplně. Mám nadále potíže, když někdo mluví moc potichu, je otočený směrem ode mě nebo je v okolí hluk a ozvěna. Tyto problémy má ale do jisté míry každý sluchově postižený se sluchadly. Já však – na rozdíl od nich – jsem zcela hluchý.

Třetí skupinou uživatelů KI, o kterých bych se rád zmínil, jsou sluchově postižené děti, které KI dostaly ještě před tím, že se začaly učit mluvit, tedy ve věku 2 – 3 let. Praxe minulých deseti let ve světě i u nás dokazuje, že tyto děti se s KI dokážou plně naučit rozumět mluvené řeči a samozřejmě i mluvit. Bohužel záleží i v tomto případě na stupni poškození sluchu, ne všichni proto dosáhnou stejných úspěchů.

Na světě je ale už mnoho dětí s KI, které chodí do normálních škol, mluví cizími jazyky, hrají na hudební nástroje, naučily se zpívat a tancovat. Trénink u logopedů a dlouhodobá podpora rodiny jsou předpokladem úspěchu. Jak dlouho trvá u dětí, než se naučí s KI slyšet a mluvit, je individuální. Ale děti se učí postupně, používání KI nepovažují za něco nepřirozeného.

K výborné knížce Evy Liberdové, navíc s vtipnými ilustracemi, by proto patřily ještě minimálně dvě další – knížka náhle ohluchlého dospělého a knížka dítěte, které vyrůstalo s KI. Kdo z nich má nejlepší výsledky s KI si netroufám odhadnout . Ale pro všechny platí jedno – kochleární implantát jim znovu umožnil „slyšet život". A o tom je knížka Evy Liberdové.

PetrD, květen 2010

««« Předchozí text: Mgr. Věra Strnadová - zpřístupnění předvolebních pořadů v ČT Následující text: Novinky z Helpnetu »»»

Ladislav Kratochvíl | 26. 5. 2010 St 23.35 | Implantát | trvalý odkaz | tisk | 3204x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém E-shopy Egypt PixelEU Redakční systém Referáty Taxi Plzeň Vtipy Zájezdy Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

reaguj[1] Liberdová

Upřesnění-nenarodila jsem se jako slyšící, na sluchovou vadu se „přišlo“ až ve 4 letech, kdy jsem dostala 1.sluchadlo. Sluchadla mi vůbec nikdy nepomáhala, protože jak jsem ztrácela sluch,tak každé nové sluchadlo bylo na nic, protože se mi sluch zase posunul směrem dolů. Nikdy jsem akusticky neslyšela, leda tak silné bouchnutí a řeč se sluchadly už vůbec ne. V 15 jsem ohluchla úplně a jako jediná pomoc byla KI. Od doby ohluchnutí uplynuly skoro 2 roky, ale ne proto, že jsem se rozhodla až po 2 letech od ohluchnutí, ale proto, že to tak dlouho tehdy trvalo a na KI jsem musela čekat tak dlouho. Takže jsem nikdy nevěděla, jaké to je slyšet jako slyšící, o ptácích nemluvě. Liberdová

5. 6. 2010 So 20.37
reaguj[2] PetrD

Klobouk dolů, paní Liberdová. Myslel jsem si, že jste měla aspoň nějaké zvukové vzpomínky z ranného dětství, na které jste mohla později s KI navázat. Po tomto doplnění si dokážu ještě víc představit radost, s jakou jste se skutečně „učila“ zvuky rozeznávat a skutečně „slyšela život“! Klobouk dolů před Vaším výkonem.

6. 6. 2010 Ne 23.24
reaguj[3] Kateřina K.

Dobrý den, jsem velmi ráda za sdělení Vašich informací . Pracuji jako školní speciální pedagog na základní škole, na kterou má do šestého ročníku nastoupit dívenka s KI.Dívenka má vrozenou sluchovou vadu a s KI pracuje již delší dobu. Je v péči logopedů, se kterými postupně pracují na výslovnosti několika posledních písmen a tvorbě vět. Ráda bych pro tuto dívku připravila co nejpřirozenější prostředí a rovněž potřebuji seznámit s problematikou vyučující, kteří budou s dívenkou spolupracovat. Můžete mi dát nějaké zkušené rady na co bychom se měli zaměřit a naopak čemu se vyvarovat. Nemám na mysli základní pravidla, ale Vaše zkušenosti a postřeh ze škoního prostředí, co Vám nejvíce usnadňovalo a pomáhalo při vzdělávání. Předem děkuji

7. 6. 2010 Po 19.58
reaguj[4] PetrD

Kateřina K. Odpovědi prosím pište pod: Forum / Implantát / Dítě s KI ve škole

7. 6. 2010 Po 22.06
reaguj[5] krata

Kateřina K:

S knihou váš komentář k článku nijak nesouvisí, PetrD založil vlákno ve foru a hned tam i odpověděl. Reagujte prosím tam.

http://www.kochlear.unas.cz/forum/index.php?…

Děkuji

7. 6. 2010 Po 23.32
reaguj[6] Martin Fořt

Před časem jsem si koupil tuto knihu a bohužel nenaplnila mé očekávání. Knihu ale bych doporučil těm, kteří budou teprve implantováni nebo se chtějí o implantátu něco dozvědět, ale ne těm, kteří implantát mají. Domnívám se, že příběh někteří z nás implantovaných prožili čí prožívají stejně jako pisatelka. Plusem je to, že příběh je v rovině reality a nevědomým říká, že to prostě takhle je.

20. 6. 2010 Ne 11.57
reaguj[7] Karolína

Dobrý den. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o pomoc. Studuji na MU v Brně navazující magisterský program, v oboru Speciální pedagogika se zaměřením logopedii-surdopedii. Píši diplomovou práci, která se zabývá rozvojem řeči u dětí se sluchovým postižením, které hrají na nějaký hudební nástroj. Proto bych Vás chtěla poprosit, zda neznáte ve svém okolí dítě se sluchovým postižením, které by hrálo na nějaký hudební nástroj. Pokud ano, prosím kontaktujte mě na karolina.surovcova@ gmail.com

9. 11. 2010 Út 17.56
reaguj[8] Kráťa

Karolíno: Poptej se na http://suki.cz je to sdružení uživatelů kochleárního implantátu. Je tam hodně rodičů a implantované děti hrají.

9. 11. 2010 Út 23.20
reaguj[9] eva

Tuto publikaci SLYŠET ŽIVOT, 170 mm x 240 mm, 36 s. lze nyní objednat na kontaktu: eliberdova@email.cz. Publikace získala v r. 2010 Cenu hejtmana Moravskosl.kraje.

27. 2. 2011 Ne 12.41
reaguj[10] Dáša

Dobrý den, chtěla bych si zmíněnou knihu zakoupit, ale nemohu ji sehnat. Nemáte někdo tip na to, kde ji sehnat? Předem moc děkuji :-).

6. 2. 2013 St 13.42
reaguj[11] Jeanie

[10] Dáša: To Dáša: Knihu bys mohla sehnat buď přímo na e-mailu elibedova(at)email.cz a napsat objednávku, viz sdělení: http://www.suki.cz/index.php?… anebo zkusit zjistit, zda ji mají ještě v tomto internetovém obchodě ARARA: http://www.arara.cz/t/product.php?… za 79 Kč.

25. 3. 2013 Po 20.12
reaguj[12] Jeanie

[11] Jeanie: Opravuji kontakt, správně má být: eliberdova(at)email.cz Omlouvám se za chybu v mém předešlém příspěvku.

25. 3. 2013 Po 20.18
Přidej komentář!


Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
slon má
Odpověd: