Použité metody, techniky a postupy

Dotazník

Zvolila jsem dotazník jako metodický nástroj průzkumu z důvodu možnosti hromadného a poměrně rychlého zjišťování informací o názorech a osobních postojích k dané otázce písemnou formou.

Dotazník je způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Skládá se ze struktury položek s tázací a odpovědní částí. Ve vstupní části jsou uvedeny cíle dotazníku, vysvětlení, k čemu budou odpovědi použity a pokyny k vyplnění, druhá část obsahuje vlastní otázky. Na konci bývá poděkování za spolupráci.

Podle stupně otevřenosti rozlišujeme otázky uzavřené (nabízejí hotové alternativy odpovědi), polouzavřené a otevřené.

Dále by měl dotazník splňovat tyto zásady:

• dotazy musí být voleny tak, aby postihovaly zkoumaný předmět

• formulace otázek musí být stručná a výstižná, nesmí připouštět různý výklad

• otázky nesmějí obsahovat neznámé pojmy, nesmějí příliš zasahovat do soukromí respondentů

• vyplnění dotazníku musí být časově úměrné

Charakteristika souboru, popis zkoumaného vzorku

Sestavování mého dotazníku zahrnuje specifikování proměnných, výběr a přípravu formy tázací a odpovědní části, přípravu průvodního listu a vyhodnocení. Poté výběr výzkumného vzorku, seznámení ho s problematikou. Následuje sběr, zpracování, analýza a vyhodnocení údajů.

Dotazník se skládá z 15 otázek. Použité otázky jsou otevřené, polouzavřené i uzavřené. Otevřené otázky jsou volené tehdy, kdy bylo vhodné, aby respondenti dostali volnost ve vyjádření a přispějí tak k získání více informací. Otázky jsem se snažila formulovat stručně a výstižně, aby postihovaly zkoumaný předmět a byly srozumitelné pro respondenta.

Dotazník byl zpracován elektronicky a zveřejněn na internetové stránce www.kochlear.cz, který navštěvují hlavně dospělí ohluchlí a implantovaní, ale také slyšící. Dotazník programoval Ladislav Kratochvíl, provozovatel tohoto webu. Otázky dotazníku byly vypracovány anonymně a posílány elektronickou poštou.

Doba pro vyplnění dotazníku činila jeden měsíc.

Na můj dotazník odpovědělo 20 respondentů. Jednalo se převážně o dospělé implantované.

Původně jsem chtěla porovnat výsledky dotazníku mezi dětmi a dospělými uživateli, ale na můj dotazník odpověděli převážně dospělí implantovaní. Proto jsem výsledky porovnávala mezi nimi. Výhodu však vidím v tom, že mi na mé otázky, hlavně ty otevřené, mohla lépe odpovědět právě tato skupina osob.

Očekávala jsem také, že mi odpoví více lidí, jelikož jsem poslala odkaz na tento dotazník také na jiné adresy (SUKI, FRPSP, CKID).

Analýza dat

1. Kolik je Vám let?

• 10 – 15 let

• 16 – 20 let

• 21 – 25 let

• 26 – 30 let

• 31 – 40 let

• 41 – 50 let

• 51 – 60 let

• nad 60 let

Graf 1: Rozdělení osob s kochleárním implantátem podle věkového zastoupení.

• vrozené
• získané

Graf 2: Rozdělení osob s kochleárním implantátem podle typu sluchového postižení.

Více než polovina respondentů, v počtu 14, má získané sluchové postižení. Tento fakt vyplývá z toho, že většinu dotazovaných tvořili dospělí implantovaní. Pouze 6 osob mělo pak vrozené sluchové postižení, z toho jedné bylo 31 – 40 let.

3. Kdy bylo zjištěno Vaše sluchové postižení?

• do 1. roku

• mezi 1. a 3. rokem

• mezi 3. a 6. rokem

• mezi 6. a 8. rokem

• mezi 8. a 11. rokem

• mezi 11. a 15. rokem

• mezi 15. a 20. rokem

• mezi 20. a 30. rokem

• mezi 30. a 40. rokem

• mezi 40. a 50. rokem

• 50 a více

Graf 3: Rozdělení osob s kochleárním implantátem podle doby zjištění sluchového postižení.

4. Jak jste komunikoval/a před implantací?

• odezíráním

• pomocí sluchadel

• znakovou řečí

• jinak

Graf 4: Rozdělení osob podle způsobu komunikace před implantací.

5. Jak dlouho už máte kochleární implantát?

• v této otázce si měli respondenti vybrat z možností od 1 roku do možnosti více než 15 let

Graf 5: Rozdělení osob s kochleárním implantátem podle doby trvání implantace.

6. V čem vidíte hlavní výhody kochleárního implantátu?

• tato otázka byla otevřená a každý na ni mohl volně vyjádřit svůj názor.

Jelikož jsou odpovědi rozsáhlejší, je tato otázka rozdělena na nejčastější oblasti, které se vyskytovaly v hodnocení s názory všech lidí. Odpovědi jsou uvedeny v tabulce 3.

Tab. 3: Přehled hlavních výhod KI pro uživatele.

Největší výhodou kochleárního implantátu je pro uživatele možnost slyšet a s tím související lepší komunikace s druhými lidmi.

7. V čem vidíte hlavní nevýhody kochleárního implantátu?

• tato otázka byla otevřená a každý na ni mohl volně vyjádřit svůj názor

Jelikož jsou odpovědi rozsáhlejší, je tato otázka rozdělena na nejčastější oblasti, které se vyskytovaly v hodnocení s názory všech lidí a opět jsou uvedeny v tabulce 4.

Tab. 4: Přehled hlavních nevýhod KI pro uživatele.

Tento přehled nám umožnil zjistit, že nejvíce osob vidí hlavní nevýhodu kochleárního implantátu v rychlé spotřebě a časté výměně baterií. Často zastoupena je také problematika oprav a financí na náhradní díly. Vysoký počet lidí také uvedlo, že mají problémy s komunikací v hlučném prostředí. Tento problém byl v celém dotazníku uveden několikrát a je zřejmé, že jde rovněž o jednu z nejčastěji uvedených nevýhod pro uživatele. Již menší počet lidí uvedlo jako jednu z nevýhod např. nevodotěsnost, možnost lehké ztráty vnější části nebo omezení při sportu.

8. Využíváte nyní při komunikaci hlavně sluch, nebo odezíráte?

• sluch

• odezírám

• obojí asi napůl

Graf 6: Rozdělení osob s kochleárním implantátem podle způsobu komunikace.

9. Zhorší se Vaše porozumění řeči v hlučném prostředí?

• ano

• ne

• někdy

Graf 7: Rozdělení osob s KI z hlediska porozumění řeči v hlučném prostředí.

Skoro 2/3 implantovaných osob (14) má problémy s porozuměním řeči v hlučném prostředí. Pouze 6 lidí odpovědělo, že se jim zhorší jen v určitých situacích. Avšak žádný z uživatelů neodpovědělo jednoznačně, že problémy nemá. Tento problém se objevil také u otázky číslo 7., kde čtyři lidé uvedli, že nevýhodou kochleárního implantátu je ztížená schopnost slyšení a komunikace v hlučném prostředí (viz. graf 7).

10. Jakou komunikaci raději využíváte?

• mluvenou

• psanou

Graf 8: Rozdělení osob s KI podle převažující formy komunikace.

11. Máte s porozuměním mluvené řeči problémy?

• ano

• ne

• někdy

Graf 9: Rozdělení osob s KI, ukazující na schopnost porozumění mluvené řeči.

12. Používání kterých technických vymožeností Vám nedělá problémy?

• telefon

• rádio – poslech hlasu, např. komentátora

• rádio – poslech hudby

• televize – poslech hlasu

• televize – ale využívám i titulky

Tab. 5: Přehled používaných technických vymožeností u osob s KI.

Z tabulky 5 je zřejmé, že používání těchto technických prostředků je rovnoměrně zastoupeno, nejvíce se však využívá televize s titulky.

13. Posloucháte rád/a hudbu?

• ano

• ne

• někdy

Graf 10: Rozdělení osob s KI podle oblíbenosti v poslouchání hudby.

14. Jak nejraději trávíte volný čas?

• sport

• počítač

• televize

• čtení

• kamarádi

• turistika

• jinak

Tab. 6: Přehled způsobu trávení volného času u osob s KI.

Tento přehled (v tabulce

6. je zde uveden pro orientaci, jaké zájmy mají nejraději dotazovaní.

15. V čem, kromě slyšení, je pro Vás kochleární implantát největším přínosem?

• tato otázka byla otevřená a každý na ni mohl volně vyjádřit svůj názor.

Tab. 7: Přehled hlavního přínosu KI pro uživatele.

Největší počet osob vidí největší přínos v možnosti zapojit se do běžného života mezi slyšící. Oceňují také větší jistotu pohybu a možnost chodit do běžných škol se slyšícími. Neméně důležité jsou však i další uvedené body, o kterých se uživatelé zmínili (viz. tabulka 7).

5.4 Interpretace výsledků

Výsledek dotazníku nám umožnil získat informace od 20 osob, týkající se jejich zkušenostmi s kochleárním implantátem. Dotazovaní byli převážně dospělí implantovaní (viz. graf 1) a většina z nich odpověděla, že má získané sluchové postižení (viz. graf 2).

U 13 osob bylo zjištěno sluchové postižení mezi 1. a 6. rokem (viz. graf 3). Dále největší počet osob (celkem 15) mají kochleární implantát 5 – 12 let (viz. graf 5). Když usoudíme, že nejvíce odpovídali lidé ve věku 16 – 20 a 26 – 40 let (celkem 11), je zřejmé, že některým byl implantován v dlouhém časovém rozmezí po zjištění sluchového postižení. Domnívám se, že je to dáno z velké míry tím, že kochleární neuroprotéza Nucleus byla poprvé voperována až v roce 1993 a nebylo s ní v té době ještě tolik zkušeností. Mnozí lidé o této možnosti ani nevěděli. Domnívám se také, že některým dotazovaným se například následkem úrazu v průběhu let postupně zhoršoval sluch a nakonec až do té míry, že jim byla voperována neuroprotéza.

Z výsledků vyplynulo, že více lidí komunikovalo před implantací pomocí odezírání než pomocí sluchadel. Sluchadla jim nejspíše v dorozumívání nepomáhala, neboť nepřinášela dostatečně srozumitelné zvukové podněty, a proto se museli spoléhat na odezírání. Velký počet také komunikoval kombinací obou těchto metod (viz. graf 4).

Z výsledků tabulek je zřejmé, že hlavní výhodou kochleárního implantátu je možnost slyšet. Se slyšením souvisí také další dvě složky, které jsou navzájem propojené. Jde o lepší komunikaci s druhými lidmi a možnost zdokonalovat svou vlastní řeč z hlediska výslovnosti, tempa řeči i slovní zásoby (viz. tabulka 3).

Nevýhody přináší dotazovaným převážně finanční stránka samotného přístroje. Nejčastěji se jedná o rychlou spotřebu baterií a drahé náhradní díly. Myslím si, že by měla pojišťovna přispívat na opravy, eventuelně výměny procesorů a MPSV by měl obnovit poskytování příspěvků na baterie.Neméně podstatná je také stránka technická, která uživatele omezuje v mnoha každodenních činnostech, např. při sportu. Jedná se o nevodotěsnost, možnost ztráty vnější části, velikost, ale také zhoršení slyšení v hlučném prostředí a s tím související malá citlivost v rozlišování zvuků (viz. tabulka 4).

Jak je zřejmé, kochleární implantát zásadně zlepšuje možnost způsobu komunikace. Před implantací se více lidí muselo spoléhat na odezírání a nyní většina z nich využívá vedle této metody také sluch a jsou tak na odezírání méně závislí (viz. graf 6).

Pozitivum vidím také v pomoci uživatelům rozvinout řeč do takové míry, že ji preferují nad psanou komunikací (viz. graf 8).

Dotazovaným pomáhá také ve využívání technických vymožeností, jako jsou telefon, rádio i televize. Předpokládala jsem, že bude početně výraznější rozdíl v jejich zastoupení. To je však poměrně rovnoměrné, ale nejvíce lidí využívají televizi s titulky (viz. tabulka 5).

Kochleární implantát umožňuje respondentům vnímat hudbu, proto většina odpověděla, že ji poslouchá ráda (viz. graf 10).

Poslední otázka měla obecnější povahu. Týkala se dalších oblastí v životě dotazovaných, které souvisí se slyšením, lepší komunikací a zdokonalováním řeči. Jedná se o možnost zapojit se do běžného života mezi slyšící. Velký přínos také vidí v tom, že děti nemusí chodit do speciálních škol, ale mohou navštěvovat školy běžné. Tito lidé také oceňují větší jistotu pohybu a možnost vyhnout se nebezpečím, která by je jako neslyšící ohrožovala. Neméně důležité je také odstranění deprese z hluchoty a paradoxně možnost vypnout přístroj a neposlouchat, když člověk nechce nic slyšet (viz. tabulka 7).

Z výsledků dotazníků jsem si jen potvrdila názor, že kochleární implantát je nepostradatelným a velkým přínosem pro život těžce sluchově postižených osob. Věřím, že neustálým rozvojem a zdokonalováním tohoto přístroje se v budoucnu co nejvíce minimalizují nedostatky, které uvedli respondenti a že bude i nadále pomáhat lidem, kteří to potřebují a umožní jim zapojit se do běžného života mezi slyšící.