Historický vývoj kochleárního implantátu

První zpráva o přímé elektrické stimulaci sluchového nervu pochází z Francie, kdy v roce 1956 publikovali Djourno a Eyries výsledky elektrické stimulace prostřednictvím drátku implantovaného do sluchového nervu úplně hluchého pacienta. Pacient slyšel zvuky a usnadnilo se mu odezírání. Mohl rozlišit několik slov.

V roce 1961 voperoval dr. William House z Los Angeles pětielektrodový systém do scala tympani zcela neslyšícímu. Od roku 1972 začal ve větším měřítku implantovat pacientům jednokanálovou kochleární neuroprotézu navrženou ohluchlým elektroinženýrem Jackem Urbanem(Hrubý, 1998).

V roce 1977 svůj program zahájilo dalších pět skupin – Anglie, NSR, Rakousko, Španělsko a Švýcarsko.

Ve stejném roce zveřejnili zprávu o svém implantátu také dr. Clark a dr. Tong z Austrálie. Z tohoto implantátu se později vyvinula dnes nejrozšířenější kochleární neuroprotéza Nucleus. V roce 1983 dosáhl počet implantovaných pacientů již asi 420 a implantace provádělo celkem 12 skupin z osmi zemí.

V současné době vyrábějí kochleární implantáty firmy Advanced Bionics z USA (implantát Clarion), Cochlear z Austrálie (implantát Nucleus), MED-EL z Rakouska a Philips Hearing Implants z Belgie (implantát LAURA) (Holmanová, 2002).

Historie kochleárních implantací u nás

Od roku 1978 se začaly v Ústavu radiotechniky a elektroniky Československé akademie věd vyvíjet elektronické pomůcky pro sluchově postižené. Tehdy vznikla např. víceúčelová pomůcka pro děti s vadou sluchu a reaktometr – pomůcka pro včasné odhalování vady sluchu u malých dětí. Ředitel ústavu ing. Václav Zima, DrSc. vytvořil výzkumnou skupinu, která se rozhodla vyvinout vlastní jednokanálový kochleární implantát. Lékařské části projektu se ujal MUDr. Miloš Valvoda z ORL kliniky FVL UK v Praze. Tato skupina založila Laboratoř elektronických smyslových náhrad a v roce 1984 byla neuroprotéza dokončena. Skupina vytvořila také řadu dalších pomůcek pro sluchově postižené. Byly zde také vytvořeny první počítačové programy pro výuku neslyšících dětí, psací telefon pro neslyšící atd.

V Laboratoři začali působit také odborníci z jiných oborů pracující s neslyšícími. Laboratoř se tak postupně začala zabývat problematikou hluchoty ve všech jejích sférách.

19. ledna 1987 byla jednokanálová extrakochleární neuroprotéza voperována prvnímu pacientovi, který ohluchl v dospělosti po úraze. Po implantaci pacient slyšel zvuky, značně se mu usnadnilo odezírání a kontrola vlastního hlasu. Kochleární implantát poté postupně dostalo 10 pacientů a minimálně jeden z nich byl schopen rozumět i uzavřenému souboru slov bez odezírání.

V roce 1989 byla neuroprotéza zcela překonstuována s využitím nejmodernějších zahraničních materiálů. Byl navržen unikátní integrovaný obvod pro vícekanálový implantát s pevným titanovým pouzdrem (Hrubý, 1998).

V roce 1993 byla na ORL klinice v Motole voperována první neuroprotéza Nucleus.

V roce 1993 vznikl Program kochleárních implantátů u dětí. V srpnu 1994 vznikla organizace uživatelů KI pod názvem SUKI (Sdružení uživatelů kochleárních implantátů).

Od roku 1994 hradí kochleární implantáty VZP. Jedno sídlí na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK FN Motol ( podílelo se na vývoji české kochleární neuroprotézy a v současné době se zabývá převážně implantacemi dospělých ), druhé pak na Otolaryngologické klinice 2. LF UK FN Motol, jedná se o Centrum kochleárních implantací u dětí CKID (implantuje výhradně děti a mladistvé do 18 let) (http://www.aima.cz).

V roce 2003 bylo 162 dětských a 78 dospělých pacientů s implantátem.

V České republice jsou dvě centra kochleárních implantací. Do prosince roku 2007 byla provedena kochleární implantace (kochleární implantát Nucleus) v České republice u 306 dětí, nejmladší dítě bylo ve věku 17 měsíců. Každý rok se provádí přibližně 30 operací.

Australská firma Cochlear Ltd se sídlem v Sydney má celosvětově vedoucí postavení v technologii kochleárních implantátů. Implantační systém Nucleus firmy Cochlear užívá více než 60 000 lidí ve více než 80 zemích světa, z toho polovina dětí. Více než 2/3 uživatelů kochleárních implantátů používá systém Nucleus(http://www.aima.cz/…lear_ltd.htm).

««« Předchozí text: Novinky z Helpnetu Následující text: Mýty okolo znakování »»»

Bc. Veronika Čerteková | 11. 9. 2009 Pá 00.54 | Implantát | trvalý odkaz | tisk | 132982x

Sdílet