Jak důležitá je znalost kontextu pro osoby s postižením sluchu

Při konverzaci s člověkem, který odezírá, nebo používá strojové rozpoznání mluvy, s převodem do textové podoby, je velmi důležitý kontext. A ten je třeba i to, že od číšníka neočekáváme sdělení jaké je počasí, ale dotaz, co si dáme.

Úspěšnost správného odezření se velmi zvyšuje, pokud ten, kdo odezírá tuší, o čem je (nebo bude) řeč. A zrovna tak u strojového rozpoznání mluvy, zase stroj (lidově automat) „hádá“ z okolních slov. Je tedy dobré, mluvit v celých větách, protože odezírající i automat, mají ta „okolní slova“, což je další (a pro automat jediný) kontext.

Hypotetická konstrukce
Osoba s postižením sluchu, která komunikuje česky a odezírá, přijde do restaurace „U úlů“, usadí se a přichází obsluha, která něco řekne.
Pokud obsluha vysloví pouze název restaurace (U úlů), tak nikdo neodezře téměř nic, protože při vyslovení, se našpulí pusa na „U“ a vše další ve vysloví bez jejího pohybu. Samostatně Je to nemožné odezřít. Odezírání není „čtení“. Kdyby bylo, stačilo by se naučit odezřít 26 (respektive 42 i s diakritikou) písmen naší abecedy a číst si jako ve škole ˇviz článek „Odezírání není čtení ze rtů“. Zkuste si to sami před zrcadlem, s příkladovou větou: „Kluk kul u úlu kůl“. Písmena a ani slova, nejsou vůbec „vidět“. Pouze ta pusa s „u“.
Když ale obsluha řekne: „Dobrý den, vítám vás v restauraci U úlů, Co si dáte?“
Bude to pravděpodobně k odezření celé.

Automat zase, po vyslovení celého sdělení, často opraví chyby. Proto není dobré, po prvním vysloveném slově, které se navíc napsalo chybně, toto slovo neustále opakovat (k čemuž mají mluvčí velmi často tendenci) ve snaze o opravení.
A když to automat neopraví, z kontextu si rovněž velmi často domyslí smysl sdělení i ten, kdo automat používá, protože neslyší a komuníkuje česky, Posuďte sami. Kdybych nevěděl kontext, nedomyslím se vůbec nic, protože mi automat při rozhovoru napsal:

Ten kontext byl, že jsme se bavili o tom, jestli ženušku o víkendu budím dupáním, takže jsem se domyslel, že správně bylo: „Ne, couráš nohy po koberci. Potom máš děravý paty“ a děravou patou, měla na mysli ponožku.
Inu automat. S ním je někdy i sranda.

——————————————————
Autor článku: Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech, v roce 2003,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu www.kochlear.cz,
zakladatel a moderátor facebookové skupiny Skryté
titulky – (televize, videa, DVD)
redaktor portálu Helpnet (monitoring médií)
a vášnivý uživatel přepisu automaty
(přednášky „Už vím co říkáte, i když vás neslyším“)
 ——————————————————-

««« Předchozí text: Optimální datový tarif pro osoby s postižením sluchu Následující text: RTM plus je první krajová regionalní televize, která zpřístupňuje vysílání neslyšícím divákům »»»

Ladislav Kratochvíl | 19. 5. 2023 Pá 05.16 | Komunikace | trvalý odkaz | tisk | 100x

Sdílet