webík s vypnutým zvukem

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Nové komentáře

 

Zpětné odkazy

 

Některé titulky jsou nežádoucí

Osoby s postižením sluchu, potřebují ke sledování televizoru, nebo videí titulky. Specifikum je v tom, že potřebují, aby byly v titulcích oznamovány zvuky. Teprve pak budou titulky vhodné ke sledování bez zvuku. To je hlavní rozdíl, mezi titulky, kterým se tyto speciální titulky liší od pouhého písemného překladu dialogů, kdy je cizojazyčný film v původním znění. Například když "zvoní telefon nebo /domovní zvonek, a postavy v místnosti na to reagují.

Příklad. Končí francouzská kriminálka v původním znění s českými titulky. V pracovně sedí politik, kterému právě policista dokázal zorganizování vraždy. Policista sdělí politikovi, jaký trest ho čeká, otočí se a odchází z místnosti, následuje střih a pak závěrečné titulky. Pokud je ale hned po střihu titulek (VÝSTŘEL), je všem zřejmé, že se politik zastřelil. Pokud takový titulek není, je to zřejmé pouze těm, kteří výstřel slyší a ostatní kroutí hlavou, že to nějak divně končí, že se ani politikovi nic nestalo a je to takový „roztřepený“ konec. Prostě ty „neviditelné zvuky“, nějakým způsobem posouvají děj nebo jsou důležité pro jeho pochopení.


Některé titulky jsou však nežádoucí, nebo přímo otravné


Naučné titulky

Titulkář či titulkářka se snaží diváky poučovat a dělá z pořadu naučnou encyklopedii. Hodně to bylo k vidění v dokumentu „Občan Havel“ na DVD. Postava řekla větu a u titulku bylo v závorce vysvětlení. Například za větou “To by nenapsala ani Božena Němcová” bylo: (Božena Němcová – česká spisovatelka).

 Tyto stránky přerostly z amatérského webíku v projekt na vlastní doméně.Velice děkuji za návštěvnost, podporu duševní, prací, nebo finanční.

Naučně působí i titulek, kdy je divákům oznamován zvuk domestikovaného zvířete a v titulku je uvedeno to zvíře. Např. KOHOUT KOKRHÁ.
To působí jako vysvětlení pro tříleté děti, které učíme, jaké zvuky které zvířátko dělá (pes štěká, kráva bučí, kočka mňouká…) Mnohem lepší je titulek KOKRHÁNÍ/ŠTĚKOT/BUČENÍ/MŇOUKÁNÍ a není tedy třeba ještě psát, které zvíře se ozývá. Samozřejmě, u syčení je to vhodné napsat (pokud není záběr na syčícího hada), jelikož syčet může třeba i plyn.


Zvuky, které jsou vidět

Pokud někdo zvoní na domovní zvonek, nebo klepe na dveře a je v záběru, je zbytečné popisovat, co dělá. Je to přeci vidět. Rovněž je zbytečné popisovat hru hraní na různé hudební nástroje, když je hudebník v záběru kamery. To působí jako poučování také, a navíc je docela trapné, když titulkář/ka ani nezná hudební nástroje. Viole říká housle, klarinetu saxofon, nebo pianinu klavír.


hraje-na-klavir.jpg, 33kB

Otravné titulky HUDBA

Tento článek by musel mít snad 50 stran A4, aby postihl problematiku vypisování zvuků. Avšak vznikl pouze kvůli největšímu nešvaru, kdy se každou chvíli objevuje titulek HUDBA, a to i v situacích, kde se hudba vůbec nehodí (například muž veze kolečko hnoje a u toho se objeví titulek HUDBA), přičemž to je pouhá podkresová hudba (a někdy třeba i jen glissando půl taktu), nebo scénická znělka, která má za úkol pouze emotivně naladit slyšící diváky, avšak nemá žádný vliv na děj a nikam ho neposouvá.

Autor či autorka titulků nemyslí na to, že neslyšící divák nemá ze slova HUDBA stejný užitek jako slyšící divák při poslechu. Je potřeba tu hudbu slyšet, nestačí přečíst si slovo HUDBA. Ti, kteří si to neuvědomují, si to snad uvědomí, až když se udělá sestřih „hudeb“. Hudba má být uvedena pouze tehdy, když je přímo v ději skutečně slyšet. Například někdo mimo záběr kamery hraje na hudební nástroj, nebo se ozývá taneční hudba z blízké hospody, nebo hraje gramofon atd.



V článku jsou uvedeny jen nejčastější a nejpalčivější problémy. Podrobnější informace budou v připravované publikaci Mgr. Věry Strnadové (předsedkyně expertní komise pro skryté titulky při ASNEP), která mi poskytla konzultaci.

 ——————————————————
Autor článku: Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech, v roce 2003,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu www.kochlear.cz,
zakladatel a moderátor facebookové skupiny Skryté titulky – (televize, videa, DVD)
redaktor portálu Helpnet (monitoring médií),
a pravděpodobně nejčastější uživatel přepisu automatem v ČR.
(přednášky „Už vím co říkáte, i když vás neslyším“)
 ——————————————————-

««« Předchozí text: Bariéra pro diváky s postižením sluchu Následující text: Bariéry nového webu České televize »»»

Ladislav Kratochvíl | 8. 2. 2023 St 04.26 | Titulky | trvalý odkaz | tisk | 294x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!


Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
vaří se na
Odpověd: