Jelikož to není tak dlouho, kdy jsem měl zapnutý zvuk, tak to mohu porovnat a docházím k závěru, že to je vlastně obrovská výhoda, když mé smysly nemohou být zneužívány.
Výhody a nevýhody z mého pohledu – přiřazuji body 1 – 10. Jeden bod
= malá výhoda, či nevýhoda, 10 bodů = velká a přiřazuji příklad, či
komentář.
Žádný zvuk mě neprobudí a „vyhajám se“ až do úplného probuzení.
Nevzbudí mě třeba rámus, který dělají pokrývači v 7 hodin v noci na
střeše vedle na domě. Na druhou stranu ani žádný budík, když opravdu
potřebuji kvůli něčemu vstát dřív. To jsem ale vyřešil tak, že si vše
domlouvám až na odpoledne, aby byla jistota, že jsem vzhůru.
9 bodů
Každý se mnou jedná hezky pomalu a v klidu, jelikož čím víc je
rychlejší (a to asi souvisí s tím rozčilením), tak mu méně rozumím. To
je fakt úžasné. Kdo někdy zažil to jednání v rozčilenost, tak ví,
o čem mluvím. Navíc, když je někdo rozčílen, tak než to napíše,
většinou ho to přejde, nebo ani nenapíše vše, jelikož by se toho muselo
psát moc.
10 bodů
Velmi často odpadají takové ty zdvořilostní, nicneříkající fráze,
které se používají v mluveném rozhovoru, jelikož v písemném je to
práce navíc.
7 bodů
Neotravují mě ty útoky reklam a nechává mě chladným třeba to, když
je u nás pouť, načež u každé atrakce je puštěna na plný výkon
aparatury nejméně tak 200W písnička (Dá se tomu tak vůbec říkat?). Jsem
tedy ušetřen rozhodování se, jestli mám jít na prodloužené jízdy na
autodromu, či na vyhlídkové lety na létajících labutích :-).
10 bodů
Nikomu nerozumím, odezírat neumím, nic mne nevzbudí.
10 bodů
Když k nám např. přijde návštěva, musím se spokojit s tím, co mi
kdo napíše. Trochu rozumím manželce a dcerám, jelikož je denně vidím a
něco málo od nich odezřu.
10 bodů
Velmi často vůbec nevím oč jde, přitom by stačilo jedno slůvko a
člověk je částečně v obraze. Také informace, zprávy v televizi, či
rozhlase jsou mi nepřístupné, pokud nemají skryté titulky a to je pokud
vím jen na ČT1, kdy prý stejně v titulcích píší něco jiného, než
říkají :-(. Všechny (pokud je to možné) informace, které jsem dříve
vnímal sluchem, vnímám zrakem a často jsem z toho dost unavený. Také
třeba u televize člověk musí bedlivě sledovat skryté titulky a nemůže
u toho třeba večeřet. Buď se musí dávat pozor na titulky, nebo na jídlo.
Zkrátka takové to „multivnímání“, kdy člověk něco poslouchá a
zároveň si např. čte noviny.
10 bodů
Ještě trocha filosofie. Neslyšet vůbec a skoro neslyšet je velký rozdíl. Přirovnal bych to třeba k mobilnímu telefonu. Když bude mít někdo rozbitý mobil, bude to v něm jenom chrchlat, display bude poškrábaný, že ani nepůjdou pořádně číst písmena, bude z toho jenom otrávený a bude toužit po dobrém. Ten, kdo nebude vůbec mobilní telefon vlastnit, bude těchto starostí ušetřen.
Nejhorší tedy podle mě je to, když někdo nosí naslouchadlo. Před domem mu kutají, ono mu v něm píská, že mu div neupadne hlava, u těch pouťových atrakcí zrovna tak, přitom pořádně neslyší to, co potřebuje, no musí to být otrava, ani potom nemůže relaxovat při hudbě, jelikož tu pro změnu slyší špatně.
A jsme u toho. Sám, jako vystudovaný konzervatorista jsem měl k hudbě velmi kladný vztah, teď k ní nemám žádný. Ono je to vlastně tak, že ti chudáci, co slyší, se potom (nebo při tom všem) celodenním rambajzu musí trochu uklidnit hudbou a částečně se touto cestou trochu vzpamatovat (ale oni o tom neví). Já ten celodenní hluk – „zvukový smog“ nevnímám, tudíž ani netoužím po tom, abych se hudbou, či jinými příjemnými zvuky rehabilitoval.
Sečteno a podtrženo, výhody mají 36 bodů a nevýhody jen 30 bodů. Přihodím tedy ještě nevýhodu, že neslyším, když si čtu knihu za 5 bodů, čímž ty výhody stejně vyhrají. Uf dalo mi to přemýšlení, napsat to tak, aby ty výhody vyhrály.
A co myslíte vy? Jsem zralý do jiné dimenze, nebo pro MUDr. Chocholouška?
Kráťa
««« Předchozí text: Novinky Helpnetu 27.7.2014 Následující text: Opustila nás paní Ing. Jana Hrdá »»»
Ladislav Kratochvíl | 28. 7. 2014 Po 09.10 | Sluch | trvalý odkaz | tisk | 104451x
Sdílet |
|
Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.
optimalizace PageRank.cz
[1] Petra:Možná cvok v dobrém slova smyslu ale určitě machr v oboru co se týče tvorby web stránek. Přeju hodně zdaru a hojnou návštěvnost Kráťo
Bloudím tady po Kochlearu a seznamuji se s tím a jsem příjemně překvapen množstvím informací o které člověk „tam venku“ jako u slyšící společnosti nezakopne. Proto se přidávám k Frenky a k Petře , že Kráťa je nejen cvok v tom dobrém slova smyslu ale také opravdu machr na vyhledávání info pro nás SP a bojovník za práva ohluchlých. ..... Roy......
Ještě jsem zapoměl připsat… Nemyslím Kráťo žes zralý pro Mudr Chocholouška ale patříš do této vypjaté doby kde se učíme hlavně pro začátek přežít a pak pokračovat v budoucnosti v lepších možnostech pro SP. Roy.
Na Váš web jsem se jako slyšící dostal skrz hledaný obrat „jak nic neslyšet“, což je myslím dostatečně výmluvné.
Ze všeho toho hluku, bordelu, nepřizpůsobivých sousedů, různé hulákající verbeže, štěkajících psů nevychovaných lidí (pes sám o sobě je slušný, jde o jeho nesvéprávné opatrovníky), vrtaček, aut…to snad ani nejde vyjmenovat. Prostě, chtěl bych se jednou v životě klidně vyspat bez obavy, že budu několikrát vzbuzen tím či oním hlukem. Chtěl bych mít možnost dívat se i přes den před dvanáctou v noci na film, aniž by mě rušil nějaký bordel. Chtěl bych mít klid a ticho, když chci mít klid a ticho. Chtěl bych chodit po Praze, kde je slyšet vlastního slova. Chtěl bych zažít nábřeží Vltavy bez všudypřítomných bezohledných aut, kdy se psem čekám jako blázen i deset minut, než je mi umožněno přejít přes přechod, dokud nepřeběhnu na červenou. Chtěl bych zažít, aby se místo parkovišť, kanceláří, stavenišť stavěly sportovní/dětská hřiště, sázely stromy a dělaly parky, a ne cíleně kácely stromy na každém kroku a ničily parky i hřiště po celé Praze (ať žijí šílenci Bém i Jančík).
Ano, můžu se odstěhovat na vesnici nebo na úplný okraj Prahy. Jenže Prahu jako takovou miluju, stejně jako miluju klid a ticho, což je dnes v přímém rozporu. A co je to za režim, kde musí lidé utíkat z měst, aby přežili a měli trochu klidu.
Takže zkouším sluchátka, ucpávky…dělám i relaxuji v noci, z toho jsem pak unavený atd. Nějak to celé nefunguje a nepomáhá. Jsem už moc starý a unavený na to, abych nechtěl konstantní klid a ticho, když ho zrovna chci.Abych se nemohl vyspat, když zrovna chci v noci i ve dne. Bohužel, v současné Praze je tento luxus nemožný.
Co bych dal za možnost neslyšet s tím, že mám možnost slyšet… Ale kdo ne, viďte.
Těžko říct, co je horší.Jako slyšící asi relevantně neposoudím, myslím, že stále převažuje možnost slyšet a jakmile si člověk dokáže sehnat vlastní pozemek v klidném místě, je všechno úplně jinde.Jenže dnes je to práce na celý život a do té doby z toho hluku umřete nebo vás aspoň klepne. Nicméně, nebudu se rouhat, rád slyším a vážím si této výsady. Ale mít klid a ticho je v dnešní realitě západního světa scifi luxus pro vyvolené.
Celý dosavadní život makám na to, abych měl svůj větší pozemek na kraji Prahy s domkem, který bude co nejlépe odhlučněný, abych měl konečně klid od všeho hluku i všemožných idiotů a krav.
Doufám, že se toho dožiju.
S pozdravem
alien
Ps: Nejste cvok, cvoci a blázinec je kolem vás. Dnes je blázen každý, kdo vidí realitu a lidi takové, jak skutečně jsou bez růžových brýlí a klapek přes oči. Je celkem signifikantní, že kromě naprosté menšiny slušných, rozumných lidí takto vidí a slyší asi jen hluší a slepí (nemám rád ony politicky korektní názvy).
alien