![]() |
Praha – Ve společnosti je rozšířen mýtus, že každý, kdo neslyší, používá znakový jazyk. Není tomu tak, znakový jazyk zná a používá jen malá část osob se sluchovým postižením. Uživateli znakového jazyka jsou zpravidla lidé, kteří se narodili již neslyšící nebo ohluchli před vytvořením řeči a znakový jazyk se stal jejich mateřským jazykem. Český jazyk je pro ně vlastně cizím jazykem, druhým v pořadí, který ovládají v různé míře, takže se nedá u každého spolehnout na to, že psaný text správně pochopí.
Podstatně početnější – řádově větší skupinu tvoří lidé ohluchlí a těžce nedoslýchaví, kteří přišli či přicházejí o sluch v době, kdy už měli vybudovanou řeč. Jejich mateřským jazykem je čeština, a proto preferují domluvu psanou češtinou, a ne znakovým jazykem. Ten je naopak pro ně cizím jazykem, jako pro slyšícího člověka třeba maďarština. A pro tyto osoby je optimálním komunikačním systémem simultánní přepis mluvené řeči.
««« Předchozí text: Komentované procházky po Praze s využitím online přepisu Následující text: Seminář k zahájení festivalu Týden komunikace osob se sluchovým postižením 2015 »»»
Ladislav Kratochvíl | 19. 9. 2015 So 10.34 | odjinud | trvalý odkaz | tisk | 1140x
![]() |
|
Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.
optimalizace PageRank.cz