web se sluchovým postižením

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Jsem ohluchlý hudebník a hudba mi je lhostejná

Často se mě někdo ptá: „Štve tě, že neslyšíš hudbu?“ Je to logické, zejména když jsem byl 20 let hudebník a pak přišel o sluch. Rovněž se v době, kdy vídáme spoustu lidí se sluchátky na uších, vkrádá taková otázka na jazyk jaksi sama.




Od doby, kdy neslyším je mi veškerá hudba zcela „šumafuk“. Jednou jsem žertoval, že hudba je jakýsi uklidňující prostředek pro slyšící kvůli "zvukovému smogu“, co musí celý den poslouchat. Když člověk onen "zvukový smog“ neslyší, nepotřebuje uklidňující prostředek. Já opravdu po hudbě vůbec netoužím. Setkávám se však s tím, že po hudbě touží neslyšící, kteří ji vlastně nikdy pořádně neslyšeli (neslyší od narození, nebo od útlého věku). Ti musí mít pocit, že jsou ochuzeni o něco úžasného. Nebo ti, kdož ji dobře (od narození, nebo od útlého věku) neslyší ani s hodně výkonnými sluchadly. Když je hudba potichu, neslyší ji a když nahlas, začne sluchadlo pískat atd., že se jim z toho div nerozskočí hlava a to musí být k zlosti. Bylo to žertování, ale možná na tom opravdu něco je.

Přirovnám to k čerstvému vzduchu. Když budete v zakouřené restauraci (zvukový smog), bude úplné blaho, vyjít ven na čerstvý vzduch (hudba). Nebo budete žít ve městě se smogem a bude prima, když budete v lese. No a když nejsem ani v restauraci, ani ve smogu, nýbrž „na čerstvém vzduchu“, netoužím po ještě čerstvějším.

Je to podobné jako když je někdo v nezakouřené místnosti a vyjde ven, ani mu nepřijde rozdíl mezi vzduchem. Nebo když někdo žije na vsi, kde není smog, možná se ani nevšimne rozdílu „kvality vzduchu“, když je v lese.

A když půjdu v té filosofii ještě dál, nevnímám barvy zvuků (barva hlasu, barva zvuku hudebního nestroje atd.). A to by se zase mohlo přirovnat k vůním. Necítím vůni lesa, rozkvetlé louky, ale když jsem na té louce, nemám potřebu voňavějšího a čerstvějšího povětří (když neslyším zvukový smog nemám potřebu „rekonvalescence hudbou“).

Hudba mi je tedy zcela lhostejná (přitom mi v hlavě stále něco hraje – http://ladislavkratochvil.blog.idnes.cz/…innitus.html).

Není mi však lhostejné to, co mi kdo říká, jelikož to nevím a potřebuji sdělení v písemné formě.

A to mě štve.

««« Předchozí text: Odezírání není čtení že rtů Následující text: Jak jsem se stal netvalidou »»»

Ladislav Kratochvíl | 2. 4. 2015 Čt 08.57 | Sluch | trvalý odkaz | tisk | 602x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém E-shopy Egypt PixelEU Redakční systém Referáty Taxi Plzeň Vtipy Zájezdy Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!


Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
První písmeno abecedy je:
Odpověd: