Třeba to nebyla učitelka, ale jen uklízečka

To mě pěkně vytočilo. Na výstavě „Naše cesta“, kde předvádím on-line přepis, se u mě zastavili 3 kluci, tak 12–15 let a zajímali se o přepis. Pustil jsem jim automat a když to zkoušeli všiml jsem se, že má jeden sluchadlo a druhý kochleární implantát.

Řekl jsem jim, že spustím živého přepisovatele, abych jim to pořádně předvedl.

Mezitím, co jsem to spouštěl, přišla jejich učitelka, odtáhla je metr za má záda k hloučku dalších asi 15 dětí se sluchadly atd. a otočila je ke mě zády. Když začala paní přepisovatelka Simona Sedmihorská přepisovat, řekl jsem jí, aby psala i mě, že tu jsou děti s postižením sluchu a krátce vysvětlil eScribeDroid. Ti kluci se ke mě otáčeli, já jim ukazoval displej a když to učitelka zaregistrovala, zase je otočila ke mě zády. Oni se po chvilce zase otočili i s dalšími ze skupiny, načež učitelka odvedla celou skupinu. Když se mi jí povedlo přivolat a sdělit ji, že dětem ukazuji kompenzační pomůcku pro lidi co neslyší, čili vhodnou zrovna pro tyto děti, řekla mi, že nemají čas a odešla.

Jo a to nejdůležitější. Neměli čas takový, že jsem je viděl pohybovat se po výstavě ještě asi 40 minut (do zavíračky).

Možná to byla pedagožka, co se setkala s tímto způsobem komunikace poprvé a nechtěla se před dětmi ztrapnit. Co by tak potom odpovídala dětem na jejich všetečné dotazy?

Mohla by však při pozdějších dotazech říct něco jako: „Je to novinka, kterou neznám, měli jste se poptat pána na výstavě. Vím jen web www.transkript.cz.“

««« Předchozí text: Neslyšíme a jdeme vyřizovat na úřad Následující text: Novinky Helpnetu 26. 11. 2014 »»»

Ladislav Kratochvíl | 22. 11. 2014 So 11.46 | Komunikace | trvalý odkaz | tisk | 1356x

Sdílet