Život je jen náhoda

Život je jen náhoda,
nejdřív slyšíš, a pak sluch odchází,
život plyne jak voda
a rázem jsi v nesnázích.

Leckdo smutku propadá,
někdo dříve a někdo později,
někdo se však nevzdává
a neztrácí naději.

Až uvidíš v životě zázraky,
které jen internet umí
pak odložíš poslední rozpaky
a porozumíš.

Že internet pomůže,
mnoho věcí se přes něj vyřeší.
Ten kdo slyšet nemůže,
má to hned jednodušší.

Pramínek hlasu

Když měsíc rozlije, světlo své po kraji,
mikrofon přiblížím, ke rtíkům tvým.
Ačkoli neumím, vůbec odezírat,
budeš jen diktovat, porozumím.

Pramínek hlasu, půjde přes internet,
server ho zpracuje a pošle zpět.
V textové podobě a já si to přečtu,
neslyším vůbec nic, už deset let.

Čtení mi pokazí, teprve svítání,
vybitá baterka a modré nebe.
Od hlasu který jsem, nikdy nezaslechl,
nový den bez netu, mě vždycky zebe.

A někde na serveru, docela ztracený,
zbude tam po tobě, jen pramínek hlasu.
Nebudu dobíjet, dál chci ležet zasněný,
přepis je vypnutý a mám dost času.

Ohluchlá sestřenice

Měla vlasy samou loknu jé, jeje
ráno přistoupila k oknu jé, jeje.
Vlasy samou loknu měla a navíc i neslyšela
a navíc i neslyšela jé, jé, jé.

Nutno ještě podotknouti jé, jeje
že už jí nic nezarmoutí jé, jeje
Už má přepis na tabletu a rozumí všemu světu
a rozumí všemu světu jé, jé, jé.

Jednou tablet nevzala si jé, jeje
odezírat chtěla asi jé, jeje.
Jednou tablet nevzala si, pak si z toho rvala vlasy.
Pak si z toho rvala vlasy jé jéjé

O vlasy už nestará se jé, jeje
všude nosí tablet zase jé, jeje
Nemusí už hádat slova, vše má přepsané doslova
Vše má přepsané doslova jé, jéjé