Že si firmy chrání své e-maily a uvádějí pouze telefonní kontakt je pochopitelné. Nicméně to není vůbec vstřícné k těm, kteří telefonovat nemohou. A úplně nepochopitelné to je tam, kde vědí, že druhá strana nemůže telefonovat, a přesto ji volají.
Možná mi však volala nějaká brigádnice z call centra s úžasnou nabídkou tarifu, v němž je neomezený počet minut volání. To se mi stává také často (že někdo neznámý volá). Když mám právě telefon po ruce a on netrpělivě vibruje, že mám přijmou hovor, hovor zodpovědné příjmu, telefon zase položím na stůl a usmívám se v představě, jak volajícímu dojde po tak pěti minutách, že vede monolog.

No ale když mi někdo volá dokonce 3× za den určitě chce se mnou strašně moc mluvit. Já bych k němu i zajel na osobní jednání a zajistil si simultánní přepis. Jenže nevím kam, tak jsem v tomto případě přemýšlel, jak zavolat, když mě k tomu vyzývají.

Vytočil bych číslo zmeškaného hovoru, chvíli počkal, řekl „Dobrý den,“ vznesl svůj požadavek s tím, že neslyším a musí se mi napsat na xxxx@xxxx.xx, zase pozdravil a zavěsil. Představa to je krásná. A ještě lepší je ta, jak by se celou dobu v telefonu ozývalo:
Pro komunikaci v češtině stiskněte jedničku
For komunikejšn engliš přes to tu
Pokud chcete… (už si nepamatuji jak to bylo) stiskněte trojku
Pokud chcete…