![]() |
Když se dívám dvě
hodiny na televizi, vidím za tu dobu třeba 5× upoutávky na pořady. Bezva by
bylo, kdyby stanice v upoutávkách označovaly, jestli jsou reklamované
pořady zpřístupněny i osobám s postižením sluchu. Vždyť by tak
televize ukazovaly, že jim diváci nejsou lhostejní a dělaly reklamu
samy sobě.
Celé to má několik rovin. Zmíním tři nejdůležitější:
1) existence skrytých titulků
Spousta lidí vůbec neví, že nějaké skryté titulky existují a lze je
vyvolat na teletextu straně 888.
Lidé nejčastěji přicházejí o sluch věkem a když už neslyší natolik,
aby dobře rozuměli mluvenému, zesilují zvuk a za nějaký čas pouštějí
televizor s hlasitostí „na plný koule“ a ruší tak okolí. Kdyby
věděli o ST (zkratka pro skryté titulky), pustili by si je a zvuk
nezesilovali.
2) sebereklama televizní stanice
Některé stanice titulkují víc, než mají stanoveno zákonem
(veřejnoprávní má stanoveno 70 %, komerční 15 %) a je škoda neukázat,
že dělá něco pro osoby s postižením. Ostatně v dnešní době je docela
moderní se něčím takovým chlubit. A i když titulkuje pouze zákonem
stanovené procento, nebo dokonce méně (i takové stanice jsou), je
„cool“ to ukazovat.
3) kouká celá rodina
V domácnostech, ve kterých žije osoba s postižením sluchu to bývá tak,
že je sledován pořad opatřený ST a ačkoli jej všichni viděli snad 10×,
nepřepne se na atraktivní premiéru filmu, jenž ale titulky opatřen není.
A nepřepne se z ČT (tam je totiž téměř jistota, že titulky budou) na
atraktivní film, ani když se dopředu neví, že je titulky opatřen.
Pořady s titulky vyhledávají i slyšící. Když nechtějí rušit zvukem
okolí, úplně jej vypnou a sledují jen s titulky, nebo když se zdokonalují
v jazyce a porovnávají mluvenou s psanou formou.
Kdo všechno a proč pořady s titulky sleduje je však nad rámec tohoto
článku a vracím se k myšlence označování v upoutávkách. Místo:
čtvrtek
20.10 Neslyšet a vědět II
21.00 Reality show Ládi Kráti
2í. 50 Dobře a vstřícně
by bylo třeba
čtvrtek
20.10 Neslyšet a vědět II (ST – teletext 888)
21.00 Reality show Ládi Kráti
2í. 50 Dobře a vstřícně (ST – teletext 888)
Ostatně myslím si, že se na tyto informace používají šablony, ve kterých
se případně přepíše jen název pořadu, nebo čas.
Označení pořadu, jestli je opatřen titulky je pro osoby s postižením
sluchu (a vlastně i pro ostatní členy domácnosti) zcela zásadní,
určující, jestli lze pořád sledovat, či nikoli.
Bez označení to funguje, jako kdyby někdo dělal reklamu na knihu, ukazoval
by jen spoustu krásných ilustrací (ukázek z pořadu) a když by si někdo
onu knihu koupil (přepnul na reklamovaný pořád), byla by kniha napsána
v jazyce, který by neovládal vůbec, nebo natolik, aby si ji mohl přečíst
(pořád kde se mluví česky bez českých titulků).
««« Předchozí text: Není možné rozklikávat každý pořad v televizních programech Následující text: Tak nám zavolej »»»
Ladislav Kratochvíl | 18. 7. 2014 Pá 09.39 | Titulky | trvalý odkaz | tisk | 2888x
![]() |
|
Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.
optimalizace PageRank.cz