webík s vypnutým zvukem

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Nové komentáře

 

Zpětné odkazy

 

Desatero komunikace s pomocí tlumočníka znakového jazyka

Komunikace pomocí tlumočníka znakového jazyka má určitá pravidla. Zde jsou některá z nich:



Mluvme stejně, jako kdybychom oslovili přímo neslyšícího člověka. Nikdy nepoužívejme úvodní fráze typu „řekněte mu, že…“, „zeptejte se pána, jestli…“ 

S tlumočníkem se nebavme o neslyšícím člověku jako o objektu. Rozhovor je veden s neslyšícím člověkem přes tlumočníka, nikoliv s tlumočníkem o pacientovi. 

Při rozhovoru se dívejme přímo na neslyšícího člověka, nikoliv na tlumočníka. Z našeho chování musí být patrné, že nám na osobě neslyšícího člověka záleží. Neslyšící člověk se ovšem musí dívat více na tlumočníka než na nás, protože sleduje vizuálně pohybový překlad. 

Není správné mluvit nepřetržitě s tlumočníkem s tím, že ten to potom pacientovi vysvětlí. Neslyšící je přímým účastníkem hovoru, nikoli pouze pasivním objektem. Potřebuje se průběžně ptát na to, co jej zajímá. 

Připadá-li nám, že neslyšící člověk chce k našemu výkladu dát doplňující otázku, poskytněme mu k tomu čas. Na konci hovoru se jej sami zeptejme, zda ještě něco potřebuje upřesnit. Dáme mu tak najevo osobní zájem o dobré dorozumění.

Občas požádejme pacienta, aby nám svými slovy sdělil, co nám rozuměl (neptejme se nikdy, zda nám rozuměl). Ptáme se zásadně vždy po každém důležitém sdělení.

Tlumočník musí být vždy vedle slyšící osoby, jejíž řeč tlumočí do znakového jazyka. Neslyšící člověk potřebuje vidět nejen tlumočníka, ale i na hovořící osobu. Sleduje naše neverbální projevy a mimovolně se též pokouší odezírat. Proto během hovoru neodbíhejme. Vzdálíme-li se od tlumočníka, neslyšící člověk se obrací za námi a uniká mu část překladu.

Mluvme svým obvyklým tempem. Tlumočník nás sám upozorní, bude-li třeba mluvu zpomalit. Pouze při konsekventním tlumočení za dokončenými myšlenkami dělejme výrazné pauzy, aby tlumočník měl čas sdělení přeložit do znakového jazyka.

Mějme na paměti, že při překladu dochází k časovému skluzu. Tlumočník musí některé termíny vysvětlil opisem. Občas je to nutné, protože buď není ve znakovém jazyce vytvořen potřebný znak, anebo neslyšící člověk nemá dané slovo ve své slovní zásobě.

I když se s pacientem dorozumíváme přes tlumočníka, dejme mu s sebou také písemné sdělení. Bude to dobré pro členy rodiny, kteří u vyšetření nebyli a kteří mohou neslyšícímu pacientovi připomenout vaše pokyny.



Mgr. Věra Strnadová, Mgr. Naďa Dingová

Tento článek souvisí s následujícím „Desaterem komunikace pomocí odezírání“

««« Předchozí text: Novinky Helpnetu 7.8.2011 Následující text: Desatero komunikace pomocí odezírání »»»

Ladislav Kratochvíl | 29. 8. 2011 Po 23.22 | Komunikace | trvalý odkaz | tisk | 1320x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém Dřevo Plzeň Emona Kroni Maledivy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!


Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
lžící se
Odpověd: