web se sluchovým postižením

Tyto stránky byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

 

Upgrade na procesor Nucleus 5 z pohledu uživatele KI

Před několika měsíci jsem objevila web jedné americké slečny, která je uživatelkou dvou implantátů. Její stránky jsou velice zajímavé, jednak tam má hodně článků o vlastních zkušenostech a myšlenkách a jednak tam dává i články a rozhovory s jinými uživateli KI. Web najdete na této adrese a je samozřejmě anglicky. Nedávno mě tam zaujal jeden příspěvek – autorka webu, Rachel, popisuje přechod na nejnovější procesor od firmy Cochlear. Požádala jsem ji o svolení s překladem, protože u nás o žádných takových textech popisujících pocity uživatele z upgrade procesoru nevím. Rachel mi to dovolila, takže zde máte překlad článku.



Přechod na zvukový procesor Nucleus 5

V prosinci 2008, když jsem navštívila v australském Sydney ústředí firmy Cochlear, jeden z tamních zaměstnanců se mě zeptal: „Co bys chtěla vidět u budoucích zvukových procesorů od Cochlearu?“ Odpověděla jsem: „Chci uhlazenější a štíhlejší zvukové procesory. Chci, aby byl design podobný jako u Apple výrobků.“ Mé přání se splnilo, ačkoliv je dost pravděpodobné, že v době, kdy jsem vyslovila své přání, už byl Nucleus 5 vyroben a očekával schválení od FDA.

Teď, když je N5 k dispozici i pro uživatele implantátu Nucleus 24, jsem mohla na obou uších vyměnit své procesory Freedom za procesory Nucleus 5. Měla bych poznamenat, že jsem si setkání s audioložkou domluvila i proto, že jsem měla pocit, že mé druhé implantované ucho potřebuje větší výkon. Detailněji se o tom zmíním později, teď bych se chtěla zaměřit na samotné procesory.

Nemohla jsem se dočkat chvíle, kdy se zbavím svých procesorů Freedom. Ty jsou tak velké a nepohodlné. Vážně mi chyběl ESPrit 22, který byl úplně prvním procesorem za ucho (BTE – Behind The Ear) od Cochlearu, ale nebyl tak výkonný jako ESPrit 3G a Freedom. ESPrit 22 byl malý a štíhlý a velice pohodlný na nošení, ale mohly v něm být jen dva programy místo čtyř a nebyla tam možnost telecoil. A protože jsem měla implantát Nucleus 22, který v roce 2003 přestal fungovat, nemůžu moc říct o zkušenostech s upgradem z ESPrit 22 na ESPrit 3G, protože jsem při reimplantaci dostala Nucleus 24, tudíž jsem přešla na nový implantát i procesor. Jednu věc ale přesto říct můžu – po této výměně jsem rozhodně zaznamenala OBROVSKÝ pokrok ve svém slyšení. Když se na trhu objevily procesory Freedom, nechtělo se mi až tak moc do upgradu, protože byly stejně velké jako 3G procesory a také jsem si myslela, že s 3G procesory slyším dobře. Ale velice jsem se mýlila. Když jsem dostala procesory Freedom, zaznamenala jsem ještě větší zlepšení. Například jsem téměř každý večer poslouchala hudbu a jednu noc jsem při poslouchání hudby zaslechla zvuk, který zněl jako klepání. Vstala jsem a otevřela dveře. Nikdo tam nebyl. Tak jsem si pomyslela: „OK, možná někdo jen zaklepal na špatné dveře a pak odešel.“ Následující noc jsem při poslouchání hudby to zaklepání slyšela znovu. Vstala jsem a otevřela dveře. Nikdo tam nebyl. Tahle událost se opakovala i další večer. A já jsem si konečně uvědomila, že to je určitý zvuk v písničce, který jsem nikdy předtím neslyšela! Samozřejmě jsem při tomto upgradu zaznamenala i mnohem větší prožitek z hudby.

Takže když se rok po mé návštěvě Sydney objevil na trhu Nucleus 5, mé reakce byly asi takovéhle: „Ooooooooooooooh! AAAAAAH! Můj bože! Tohle MUSÍM mít HNED!“ Ale samozřejmě jsem musela počkat do doby, než bude Nucleus 5 dostupný pro lidi s implantátem Nucleus 24. Ugh! Ugh! V minutě, kdy jsem se dozvěděla, že je N5 dostupný i pro uživatele Nucleus 24, začala jsem řešit možnost upgradu.

I přesto, že už jsem věděla, že procesor Nucleus 5 je za uchem pocitově mnohem lehčí a mnohem pohodlnější (měla jsem možnost si je minulé léto vyzkoušet během práce s Cochlearem v Denveru), jsem byla stále v úžasu nad rozdílem v pohodlí, když jsem si je poprvé nasadila na uši. Ve chvíli, kdy byly mé procesory zapnuty, jsem řekla: „Zní to trochu hlasitěji, ale ne nepříjemně.“ Ale nebyla jsem v tu chvíli schopna popsat rozdíl ve kvalitě slyšení. Obvykle když jdu na mapování procesoru, nedokážu nikdy popsat rozdíl ve slyšení do té doby, než vyjdu z kanceláře ven do reálného prostředí.

Zatímco mé pravé ucho, které bylo poprvé implantováno v roce 1989 v mých 2,5 letech, potřebovalo jen drobné úpravy, mé levé ucho, které bylo implantováno, když mi bylo 17, potřebovalo velké změny. Upozorňuju, že levé ucho bylo kompletně hluché celých 17 let. Nebyly tam absolutně žádné zbytky sluchu. Sedm let poté si užívám výhod slyšení na toto ucho. Před tímto mapováním bych se v tiché místnosti při poslechu jen na levé ucho cítila úplně hluchá. Cítila bych, že neslyším okolní zvuky, které bych slyšela se „zapnutým“ pravým uchem. Takže audioložka zkontrolovala mé T-levely (Threshold levels, úrovně, na kterých začínáte slyšet) a zjistila, že jsou nastavené příliš nízko. Výrazně je zvýšila. A když byla tato mapa hotová a můj zvukový procesor zapnut, slyšela jsem větrák, něco, co jsem předtím mohla slyšet pouze se svým pravým uchem, ale nikoli s levým. Potom audioložka provedla malý test na rozlišování zvuků a slov, aby otestovala kvalitu mého slyšení na levém uchu. Zopakovala jsem správně téměř všechny zvuky a slova. Musím říct, že není NIKDY pozdě na implantaci druhého ucha. Má audioložka byla také zaskočena tak dobrým výkonem na někoho, kdo na toto ucho do implantace nikdy neslyšel. Tento článek píšu 24 hodin po nastavení procesorů a můžu už popsat rozdíl ve slyšení na své levé ucho. Kdyby se něco stalo pravému uchu, které je dominantní a lepší, dokázala bych si vystačit i jen s tím levým. Dokážu si představit, že kdybych měsíc používala jen své levé ucho, dokázala bych zlepšit jeho fungování na téměř samou úroveň, na níž je mé pravé ucho. Možná bych to mohla tohle léto vyzkoušet!

Na pravém uchu, na které slyším od dvou a půl let, dosahuju při testech porozumění řeči výsledků mezi 90–100 %. Podle posledního testu levého ucha, který jsem absolvovala před více než 2 lety, bylo mé skóre kolem 70 %. Měla bych brzo absolvovat nový test, abych zjistila, jak je na tom mé levé ucho teď. S oběma ušima mám při testu výsledky mezi 90 – 100 %. Více detailů o rozdílu ve slyšení s jedním a dvěma ušima si můžete přečíst zde (anglický článek).

Nechala jsem si od audioložky nastavit tlačítka na procesorech na mód „pokročilý uživatel“. Chci mít větší kontrolu a přizpůsobitelnost u svých procesorů tak, abych se nemusela moc starat o neustálé nošení dálkového ovládání. Vím, že jednou nevýhodou procesoru Nucleus 5 je to, že nemají displej jako Freedom procesory. Ale to mi až tak nevadilo, protože všechny generace mých předchozích procesorů také neměly displej, takže už jsem byla zvyklá nastavovat procesory bez dívání se na displej. Stále je tu způsob, jak poznám, který program mám aktuálně zapnutý bez kontroly na dálkovém ovládání, a to je poslouchání počtu pípnutí při změně programu. Například, pokud si přepnu na druhý program, slyším dvě pípnutí a když přepnu na čtvrtý program, slyším čtyři pípnutí. S módem „pokročilý uživatel“ můžu měnit citlivost a program a můžu také zapínat a vypínat telecoil na programu jedna. Na druhém programu je stejná mapa se stejnými nastaveními, ale místo citlivosti si můžu nastavit hlasitost. Dodávám, že na jednom programu nemůžete (přímo) na procesoru N5 měnit citlivost i hlasitost, jako to šlo na procesorech Freedom, ale pomocí dálkového ovládání samozřejmě jde měnit oboje. Toto nastavení je pro mě OK a jsem na to zvyklá, protože jsem podobné nastavení měla i na proceosrech ESPrit 3G, které také umožňovaly na jednom programu měnit buď jen citlivost nebo jen hlasitost. Navíc hlasitost měním jen málokdy, citlivost měním výrazně častěji v závislosti na okolních podmínkách.

Na třetím programu mám funkci ZOOM a na čtvrtém mám nastavení pro poslech hudby. Už se těším, až vyzkouším funkci ZOOM v hlučných situacích. Má audioložka mi řekla, že už několik jejích pacientů zaznamenalo s funkcí ZOOM OBROVSKÝ pokrok při testech porozumění slovům v prostředí s šumem v pozadí. Až tuto funkci vyzkouším, určitě o tom napíšu. Mám v plánu napsat i o používání dálkového ovládání, až si na ně zvyknu.

Článek je převzat z fora, kde o něm prosím i diskutujte. Autorka překladu merlouska bude reagovat.

««« Předchozí text: Pane ministře, mluvte s námi! Následující text: "Ve snech stále ještě slyším," říká Věra Strnadová »»»

Ladislav Kratochvíl | 27. 6. 2011 Po 03.01 | Implantát | trvalý odkaz | tisk | 2885x



Pridat.eu Sdílet


Stranovzhled Kráťa 8/2003. Změna koncepce 5/2006. Změna na redakční systém RS2 2008.

 

Hosting poskytuje LTweb

Cestovní systém Egypt PixelEU Referáty Taxi Plzeň Tennis Vtipy Weby na míru Zájezdy Zvesela

 

optimalizace PageRank.cz

Page

 

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Tento text již nelze dále komentovat.